Církevní osmisměrka

Změňte obtížnost:

Vysvětlivky k jednotlivým pojmům v osmisměrce:

  • purifikatorium: Purifikatorium (z latinského purificatio, očista) je bílý obdélný šátek používaný při katolické bohoslužbě. Skládá se na šest dílů do podoby úzkého pruhu, který se vkládá mezi kalich a pallu. Ve střední části mívá vyšitý malý křížek, při užších stranách může být ozdoben výšivkou. Po většinu bohoslužby spočívá na kalichu, při bohoslužbě Oběti je umístěn na korporálu.
  • monstrance: Monstrance (z lat. monstrare, předvádět, volněji demonstrovat), jiným termínem custodia, je ozdobná prosklená schránka na noze, zhotovená z ušlechtilých kovů (nejčastěji ze zlaceného stříbra), patří k svatému nářadí a nádobí, uctívanému na oltářích katolických chrámů, latinsky zvaným Vasa sacra. V nejstarších dobách (asi od 12. století) sloužila k ukazování svatých ostatků (latinsky ostensio), byla tedy původně ostensorium, tedy otevřený (zasklený, či křišťálem nebo berylem opatřený) relikviář, také (monstrantia pro reliquiis).
  • presbytář: Kněžiště čili presbytář (z latinského presbyterium), někdy též chór, je část prostoru křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím.
  • paškál: Velikonoční svíce, označovaná též jako paškál (z latinského candela paschalis cerea) je vysoká svíce zapalovaná při velikonoční vigilii v církvích západní liturgické tradice, která symbolizuje vzkříšeného Krista.
  • hostie: Hostie (z lat. hostia oběť, obětní zvíře) označuje v křesťanské tradici chléb připravený ke slavení eucharistie. Většina liturgií pak označuje hostii po proměnění jako „tělo Kristovo“, mezi jednotlivými křesťanskými církvemi nepanuje shoda ohledně způsobu přítomnosti Krista při slavení eucharistie.
  • lavabo: Manutergium, někdy nesprávně nazýváno lavabo (podle liturgického úkonu při němž se používá), je bílý ručník (rouška), do něhož si kněz při mši při lavabu (po umytí rukou) utírá ruce. Někdy je na něm vyšitý křížek, a to na jeho okraji (pro bezpečné odlišení od purifikatoria, který ho má vyšitý uprostřed), či psací písmeno „L“, nebo může být bez křížku. Většinou se pokládá na konvičky s vínem a vodou nebo na lavabo.
  • kadidelnice: Kadidelnice (latinsky turibulum či thuribulum) je křesťanské vykuřovadlo, přenosná kovová nádoba opatřená otvory a víkem a zavěšená zpravidla na třech řetězech s držadlem. Jde o obřadní předmět užívaný od raného středověku, doložený již ve 2. polovině 2. století v katakombách při pohřbech. V liturgii se objevuje asi od 6. století. Užívá ji kněz nebo jeho pomocník (ministrant) během bohoslužeb a dalších církevních obřadů, k posvátnému očištění – okuřování osob a vysvěcování chrámů, jejich oltářů, soch a dalších předmětů. Do nádoby se vkládá kovová miska s rozžhaveným dřevěným uhlím nebo samozápalnými briketami. Na uhlí se sype kadidlo – vonná pryskyřice, která se uchovává v tzv. loďce.
  • kadidlo: Kadidlo (latinsky olibanum, anglicky frankincense, německy Weihrauch, hebrejsky לבונה, levona; arabsky لبٌان, lubbān, v pravoslaví se kromě obecného výrazu кадило (kadidlo) používá spíše výrazu ла́дан (ladan), řecky λήδανον či λάδανον) je vonná pryskyřice, která se připravuje z tzv. klejopryskyřice. Získává se z kmene kadidlovníku (Boswellia); užívaná v kombinaci s myrhou a balzámem, při pálení vydává kořeněné aroma.
  • korporál: Korporál je bílá lněná látka čtvercového tvaru užívaná při slavení mše svaté v katolické církvi. Na korporál se během mše pokládá patena, kalich a případně taktéž ciborium. Při mši v mimořádné formě římského ritu se na něj pokládá i samotná hostie.
  • křtitelnice: Křtitelnice je nádrž či nádoba se svěcenou vodou, užívaná v křesťanských chrámech ke svátosti křtu. Obsahuje svěcenou vodu, kterou je člověk pokřtěn a křtem se stává křesťanem.
  • kropenka: Kropenka je nádoba na svěcenou vodu, která má zpravidla tvar misky. Používá se v římskokatolické církvi a některých dalších církvích (ne však v řeckokatolické církvi ani v pravoslaví) a obvykle bývá umístěna při vstupu do kostela, aby si v ní věřící mohli namočit prsty před pokřižováním. Malé kropenky se někdy nacházejí také v soukromých domech.
  • abak: Abakus, nebo Abak je součást liturgického vybavení kostela. Jedná se o stolek, určený pro přípravu věcí ke mši svaté, bývá umístěn v presbytáři v blízkosti oltáře. Nejčastěji se nachází u zdi na epištolní straně chrámu. Může na něm být lněná látka a bývá obsluhován akolyty nebo ministranty. Může se na něm nacházet chléb a víno před proměněním, miska, pateny, konvičky a ručník na lavabo atd. Hostie pro věřící zde mohou být během bohoslužby uloženy v ciboriu nebo pyxidě.
  • ciborium: Termín ciborium pochází z řeckého slova kiborion. Je to liturgická nádoba používaná v Katolické církvi a v církvích majících Eucharistii k uchovávání proměněných (konsekrovaných) hostií – tedy Eucharistie. V raně křesťanské době se užívaly schránky ze dřeva, slonoviny, pálené hlíny, textilu či obecného kovu se smaltovanou výzdobou, shodné s pyxidami, počeštěně 'puška'. Od pozdního středověku (15. století) je tvar ciboria podobný u kalichu, ale samotná nádoba (kupa, latinsky cuppa) má větší objem a je opatřena víkem. Na vrcholu víka je velmi často úchytka s křížkem. Jako materiál kupy je v římsko-katolické a řeckokatolické církvi povinný drahý kov, nejčastěji stříbro na vnitřních stěnách zlacené.
  • celebrant: Celebrant (z lat. celebrare oslavovat, slavit) je označení pro kněze sloužícího mši. V Římskokatolické církvi je po Druhém vatikánském koncilu možné, aby jednu mši spolu sloužilo (koncelebrovalo) zároveň více kněží (což bylo před tím vyhrazeno jen výjimečným příležitostem) – tito kněží se pak označují jako koncelebranti, přičemž jeden z nich je hlavní celebrant společné koncelebrace. Na křesťanském Východě byla koncelebrace naproti tomu běžným jevem.
  • pyxida: Pyxida (neboli repositorium nebo kustodie) je liturgická nádoba používaná v katolické církvi k uchovávání proměněné (konsekrované) větší hostie po dobu, než bude vystavena v monstranci. V pyxidě je hostie umístěna v lunule, což je svorka z ušlechtilého materiálu (často zlatá a zdobená) ve tvaru horizontálně položeného půlměsíce a slouží k uchycení hostie v monstranci. Pyxida je zhotovena z ušlechtilého materiálu, má většinou tvar kruhové skříňky postavené na noze a na jejím vrcholu bývá zpravidla křížek. Vnitřek schránky je pozlacen a ve spodní části jsou kolejničky, do nichž se vkládá lunula s proměněnou hostií. Pyxida s proměněnou hostií je uložena ve svatostánku v kostele. Pro zdůraznění úcty k eucharistii může uchopit neprázdnou nádobu pouze kněz, jáhen případně akolyta.