Sotva se chvíli znáte a už se hádáte o nadvládu?! /To jen jako malá poznámka předem/.

     Co se týká pohoršlivého biblického citátu, má Martin pravdu a přece nemá pravdu. Ano, v jednom listě apoštola Pavla to skutečně stojí: Ef 5,22 /zdalipak si to místo najdete? /. Ale pozorujeme-li je samo o sobě, je smysl slova naprosto zkomolený. Pokusím se rozčlenit bezprostředně k sobě náležející verše:

  1. „V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým.“ /v. 21/

/ To je základní apoštolův požadavek pro muže a ženu! /

  • „Ženy se podřizujte svým mužům jako Pánu /v. 22/
  • „Muži milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval . . . ! /v. 25/
    / „Milovat“ znamená také přece: podřizovat se druhému! /

     Vztah k Ježíši Kristu objasňuje, že je tu míněn Boží ukazatel cesty. Ježíš sám nakonec vůči ženám projevoval úctu a lásku. Věc je ale ještě složitější. Ve verši 23 má Pavel zvláštní odůvodnění pro podřízení ženy: „. . . protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům.“

     Tady se ukazuje, nakolik i Pavel byl dítětem své doby. Jako křesťan se odvolává na Krista, který jistě nevykonával žádnou nadvládu, ani nevyžadoval otrockou podřízenost; jako křesťan hlásal Pavel zásadu: „Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Ježíši Kristu“ /Gal 3,28/. Ale jako muž své doby si nedovede představit rovnoprávnost ženy. K tomu jistě také přispěla i nejstarší zpráva o stvoření, podle které není žena bezprostředně stvořena Bohem, ale až po muži a jako jeho část. / Není to hrozné, jak je Bůh se svým slovem vydán lidskému nepochopení – uvážíme-li, jak se ještě i dnes tehdejšími představami o závislosti odůvodňuje druhořadost ženy! /

Jak si Bůh představoval partnerství muže a ženy, vychází jasně najevo z časově pozdější druhé zprávy o stvoření: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: ‚Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe‘“ / Gn 1, 27 – 28 /.

     Zde se tedy nejedná pouze o další rozmnožování, ale o společnou „vládu“ nad světem. /Co je tím míněno, vyplývá ze souvislosti a ze slova „obraz“: Místodržící nebo odpovědný správce provincie se nazýval „obrazem“ krále nebo císaře. / Co tento příkaz, spravovat svět k jeho prospěchu, znamená dnes pro nás, by vám mělo být jasné. Ženy a dívky tu mají ještě co dohánět – proto všem předsudkům mužské společnosti.

     Snad Vám tento příklad ještě jednou ozřejmí, nakolik je Boží poselství skryté v lidském slově. Na čem mi v této souvislosti ale zvláště záleží, je toto: Kdo chce objevovat Boží slovo v lidském slově, nesmí nikdy vytrhovat slova nebo věty ze souvislosti / kontextu /. Smysl určitého místa v bibli je už většinou zřejmý z bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Ne-li, musí se člověk sněžit zařadit toto místo do celkové souvislosti bible, jak jsem se o to právě pokusil sám.

     Jako dobrou / strýčkovskou / radu k vyjasnění přátelských vztahů vám dávám velmi aktuální místo Písma k meditaci: 1 Jan 3,14 – 18.

Srdečně Gerd